|
Aktuality Kdo jsme Prezentace jednotlivých skupin a jejich projektu
... a příznivci Články přispěvovatelů:
Stavby Půda Příklady ze svět Zamyšlení Permakultura Ekonomika Způsob žití Pěstování Působení Měsíce Rodový pozemek Starší pozvánky Osadnící nabízí:
Odkazy:
Literatura Privátní části webu:
Redakční část     |
|
Práce pokračují – osadníků přibývá Mezitím ale probíhali další práce na jiných částech objektu i v okolí. Elánu jsme měli stále dostatek, neb jsme cítili, že stojíme o zrodu něčeho většího, potřebného a taktéž každý další návštěvník svými pocity a pochvalou přispěl. Za to díky všem. A čím dalším jsme se tedy zabývali? Některé z nás zaujalo zámečnické, jiné zase elektrikářské či sedlácké řemeslo. Bylo třeba poopravit několikero dveří, aby šly zavírat a případně i zamykat pokoje. Chyběla mnohá světla (jen pár drátů čouhalo ze zdi), některé vypínače fungovaly pouze na heslo (bohužel ne vždy známé) a vyznat se v systému mnoha pojistkových skříní byla malá detektivní práce (kterým jističem se vlastně co vypíná). Venku kolem objektu si zase bujně rostla tráva s lebedou a některá místa připomínala nevzhlednou divočinu. Pořídili jsme tedy pár kos a hrábí a bylo o ranní rozcvičku či denní zahřátí postaráno. Postupně nám tak rostla pěkná kupička budoucího kvalitního kompostu. Pálení této cenné suroviny jsme samozřejmě ihned zamítli. Poznámka na vysvětlenou – v objektu se zatím nenacházel žádný zdroj tepla kromě vlastní pohybové aktivity. To ovšem nebránilo dalším odvážlivcům v nastěhování, takže v průběhu prázdnin jsme tu již byli čtyři na stálo (jedna žena, tři muži). Znáte pořekadlo – je lepší třikrát vyhořet než se jednou stěhovat? Tak my jsme si je vyzkoušeli během prázdnin hned třikráte. Kterak záda bolela A tak se stalo, že se přízemní prostory načas proměnily ve skladiště plné různých skříní, krabic, pytlů a jiných potřebných „překážek“. Kdo to jednou zažil, tuší, jaké to tu bylo. To jsme pak třeba celý týden chodili a nosili jednou skříň do patra, pak zase pneumatiky na půdu, jindy třeba plnou krabici do suterénu a tak stále dokola, až jsme se večer zhroutili do křesel a toužili po příjemné masáži. Naštěstí je to na tomto světě dobře zařízeno a toužebná přání se dle potřeby plní. Prostě občas k nám zavítala nějaká ta dobrá duše s umnýma ručičkama a pomohla našim úpějícím svalům. Jedna tu s námi nakonec i zůstala. Ale to už trochu předbíháme události. Když se zima zeptá Protože nás tu již bylo více a všichni jsme počítali se zimním pobytem, byl nejvyšší čas myslet na teplo v domě. To ovšem znamenalo výškové práce, nejdříve bourací a následně stavební. Oba velké komíny měly značné trhliny a jeden vypadal i na spadnutí. Nejdříve jsme vyrobili umné lešení kolem základny komína, pak vzali jistící lano a vzhůru na střechu. Počasí nám naštěstí přálo a tak během dvou týdnů vyrostly dva krásné nové i se stříškou. Radost pohledět. To jsme ale ještě neměli vyhráno. |
|
Všechny články umístěné stejným autorem v této sekci: |