Aktuality
Kdo jsme

Prezentace jednotlivých skupin a jejich projektu

Družstvo TŽ
            ... a příznivci

Články přispěvovatelů:

Osobní růst
Stavby
Půda
Příklady ze svět
Zamyšlení
Permakultura
Ekonomika
Způsob žití
Pěstování
Působení Měsíce
Rodový pozemek
Starší pozvánky

Osadnící nabízí:

Své výrobky

Odkazy:

Odkazy
Literatura

Privátní části webu:

Lokální měna
Redakční část





Zrod základny a počátky žití - část II.
Článek umístil: Jirka Vaca

Nastěhování prvních osadníků

Zmíněné aktivity probíhaly zpočátku jen víkendově. Záhy jsme zjistili, že je to nedostačující, což přivedlo některé k urychlení rozhodnutí opustit svá teplá domovská hnízdečka a vyměnit je za dobrodružnou náruč divočiny. Znamenalo to pro ně také období seznamování se s místními bytostmi. Zvláště dlouhé potemnělé chodby způsobovaly různé tajuplné vjemy. Chvíli trvalo, než došlo k vzájemné toleranci a přijetí.


Příprava na akce pro širší veřejnost

Do toho všeho přišlo dlouhé období dešťů, které zkomplikovalo větrání a vysoušení budovy. Navíc uvnitř chyběl zdroj a rozvod tepla. Kotel a většina radiátorů byla již z dřívějška demontována resp. odcizena. Teplota uvnitř ne a ne se přehoupnout přes 15 st. Celsia (pro odbornou veřejnost 288 K).
Přes uvedené komplikace pokračovaly naše práce na zušlechťování budovy a trvalo i osadnické nadšení. A jelikož jsme se rozhodli, že představíme naše nové působiště širší spřízněné veřejnosti, pustili jsme se do úpravy 14 pokojů, společenské místnosti, sálu, přípravny pokrmů a sociálek. Navíc výhled z poloviny oken základny skýtal úchvatnou scenérii obrovské skládky těžko definovatelného složení (viz. foto). Její likvidace se nakonec stala pro dva osadníky na téměř 2 měsíce hlavním místem seberealizace.
Ještěže jsme dopředu netušili, jaké nasazení budou od nás uvedené aktivity vyžadovat (kdybychom to byli bývali věděli, tak bychom sem bývali nelezli – jak přiléhavé jest toto rčení). Ale my naštěstí tušili jen málo a navíc jsme podlehli počátečnímu budovatelskému nadšení, takže se vnitřní prostory i nejbližší okolí postupně měnili a se sem jednoho víkendu v polovině července sjelo nemálo spřízněných dušiček a budova byla po pár letech osiření opět plná lidí. Celkově se tu vystřídalo přes 30 dospělých a více jak 10 dětí. Nakonec nestačila kapacita lůžek a spalo se i v sále na matracích. Byla to první zatěžkávací zkouška upravených prostor a dopadla k všeobecné spokojenosti. I počasí se stačilo umoudřit, vysvitlo nám sluníčko a večer jsme mohli udělat táborák.
Mnozí návštěvníci nám i pomohli, takže jsme se posunuli zase o kousek dále a brzy se sem mohl nastěhovat další trvale žijící „osadník“. Akce také odhalila slabé místo a tím byly sociálky a umývárna. A protože další víkend se sem chystala další vlna návštěvníků, pustili jsme se oprav záchodů a sprch.


Těžké počátky instalatérovi aneb kudy voda teče

Pro mnohé z nás to byla další perná zkouška neb ze svých předchozích působišť jsme s instalatérskou prací přílišné zkušenosti neměli. Tady nám nejvíce vypomohli majitelé, takže se nám nakonec společně podařilo nainstalovat výkonný průtokový ohřívač, 200 l bojler, opravit či pročistit několik metrů vodovodních trubek, nainstalovat 5 sprch a zprovoznit 3 splachovací toalety. Bohužel jsme ale také zjistili, že některá potrubí v obvodových zdech nevydržela poslední 2 zimy a že tedy ne všude poteče voda, jak bychom si přáli. Proces zjišťování někdy probíhal vcelku dramaticky. Např. když jsme otočili některým z kohoutků v suterénu, tak v prvním patře začala stříkat voda z jedné z mnoha baterií a než jsme to zjistili, malá potopa byla na světě. Toto se opakovalo několikrát, takže brzy jsme se naučili rychlému vytírání, pochopili složitý systém rozvodů i bez projektové dokumentace (ta z dob socialismu se někde ztratila v propadlišti dějin) a také si vypracovali systém včasného varování. Ten spočíval v hlasitém halekání několika osob rozmístěných po trase předpokládaného umístění potrubí.


Některá rána bývají opravdu veselá

Jindy z rána jsme zase třeba v suterénu zjistili, že se v jedné z místností na podlaze nezvykle kondenzuje vlhkost. Pak někoho napadlo chytnout na vnější zeď - byla promáčená. Ale protože bylo právě po nočním vydatném dešti, chvíli trvalo, než jsme si uvědomili pravou příčinu - prasklé teplovodní potrubí.
Vrcholem vodoinstalatérských peripetií, bylo jedno brzké sobotní ráno, kdy probíhala jistá akce pro veřejnost a základna byla plná lidí, především žen, těšících se na ranní sprchu. Kolem čtvrté ráno se ozvala tlumená rána a poté silné syčení doprovázené oblakem páry. Praskla čerstvě nainstalovaná tlaková hadice, kterou stříkala vařící voda z bojleru. Opravdu nezapomenutelné probuzení po zhruba 3 hodinách spánku (večer předtím jsme do pozdních hodin finišovali s úpravami prostor na tuto akci). Takže kýbl s hadrem a hurá na vzniklou 100 litrovou potopu, pak sednout do auta a tradá do 20km vzdáleného Šternberka sehnat náhradní tlakovou hadici. Bohužel nikde na nás v sedm ráno nečekali. Museli jsme počkat do osmi až otevřou obchod s vodoinstalatérskými potřebami a pak rychle zpátky, aby v devět bylo vše na svém místě a povětšinou nic netušící hosté se mohli v klidu osprchovat teplou vodou.


Jak na toaletě pršelo

Když už jsme se pár dní těšili z funkčních sprch, přišla další zkouška. To u nás právě probíhaly rodinné konstelace spojené s Oshovými meditacemi. Kdo již jednou zažil „dynamičku“, tuší asi, jak intenzivně se využívaly umývárny. První den proběhlo vše téměř hladce. O to větší bylo naše překvapení druhý den. Představte si, jak v klidu rozjímáte na oné místnosti a tu vás z úvah probere kapka vody, která vám přistane na čele. Za chvíli další a další. Tak to se stalo jedné z účastnic. Zjistit zdroj tohoto poněkud méně žádoucího osvěžení nebylo ovšem tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Mezi kapajícím místem a vysokým stropem se nacházel podhled a v místnosti nad byly sice sprchy, ale nikdo se právě nesprchoval a vše vypadalo v pořádku. Nezbývalo než odstranit podhled a zjistit odkud osvěžující deštík pochází.


Kterak jsme o část sprch přišli

A tak jsme přišli o první sprchu a opět se vytíralo. Voda při sprchování totiž protekla kachličkami kolem odpadu, vsákla do podlahy a následně stropem postupně prokapávala. Bohužel to ještě nebyl konec deštivého období na toaletách. Večer se situace opakovala o pár metrů vedle. No nebudeme vyprávění protahovat – na druhý den zbyly ze sedmi sprch pouze tři použitelné.
Naštěstí účastníci konstelací (povětšinou dámy) se s prostředím i s námi již částečně sžili a vítali jiné přednosti zdejšího pobytu.
To jsme ještě netušili, jaká další překvapení s vodou či starým potrubím nás čekají.




Všechny články umístěné stejným autorem v této sekci: